Zatímco v úvodu loňské sezóny mohli fanoušci doufat, že uvidí vyrovnaný šampionát mezi jezdci i stájemi, letos již od prvního závodu nenechal rakouský tým Red Bull Racing nikoho na pochybách, kdo bude během celého roku hrát první housle. V prvních čtyřech závodech sice dokázal Mexičan Peréz coby jezdecká dvojka „rudých býků“ držet krok s úřadujícím mistrem světa, avšak od pátého podniku v americkém Miami začal Max Verstappen brutálním způsobem dominovat. Pro nizozemskou superstar se jedná o nejúspěšnější sezónu v kariéře, v níž překonala několik historických milníků včetně nejvyššího počtu vítězství během jednoho roku. Překonávání rekordů má očividně tento šestadvacetiletý jezdec v krvi, přičemž se mu 7. října 2023 navíc podařil husarský kousek, jenž nemá v dějinách F1 obdobu. Max Verstappen se totiž stal prvním mistrem světa ve více než 70leté historii tohoto sportu, který získal titul, aniž by zasáhl do nedělního hlavního závodu.
Jak k tomu došlo?
Za bezprecedentní situaci mohou současná pravidla. Ve snaze o zatraktivnění závodů královny motorsportu zavedlo vedení F1 v roce 2021 tzv. sprintovou kvalifikaci. V rámci tohoto formátu se místo druhého pátečního tréninku jede klasická kvalifikace, jež určuje pořadí na roštu pro sprintovou kvalifikaci. Ta se koná v sobotu odpoledne a její délka je nastavena tak, aby závodníci počtem kol přesáhli vzdálenost 100 km, tedy zhruba třetinu běžného závodu bez nutnosti zastávky v boxech. Vítěz je odměněn třemi body, druhý v pořadí obdrží body dva a pilot na bronzové příčce získá bod jeden. Kvalifikační sprint si odbyl svůj debut v rámci GP Velké Británie a z vítězství se radoval pozdější šampion Max Verstappen.
V roce 2022 pak došlo k rozšíření bodované skupiny na první osmičku, kde vítěz bere 8 bodů, druhý v cíli jich obdrží 7, třetí 6 atd. Zároveň se sjednotila terminologie, a tak se počínaje loňským rokem používá pevné označení „Sprint„. Taktéž došlo k jasnému vymezení, kdo je ve skutečnosti držitelem pole position (vítěz páteční kvalifikace, nikoliv vítěz sprintu).
Vzhledem k tomu, že sobotní sprint znamenal pro jezdce jen malý příděl bodů a oni se tak logicky báli riskovat, aby vůz do neděle nepoškodili, na letošek komise F1 formát opět změnila. Počínaje GP Ázerbajdžánu se v pátek koná kvalifikace, jež určí pořadí na gridu pro hlavní závod a v sobotu se odjede tzv. sprintový rozstřel, na jehož základě se piloti postaví na start samotného sprintu.
Ačkoliv Max Verstappen sprinty dlouhodobě kritizuje s tím, že jezdcům zbytečně ubírají síly a oni se tak nemohou plně koncentrovat na celou sezónu, do Kataru přijížděl s pohodlným náskokem 177 bodů na týmového kolegu Peréze, a proto mohl za jistých konstelací slavit svůj třetí titul právě již po sobotním sprintu. K vítězství v šampionátu mu stačilo, aby v sobotu dojel na šestém nebo lepším místě bez ohledu na to, na jaké pozici skončí Sergio Peréz. V případě, že by Max Verstappen dojel sedmý, nesměl by jeho stájový kolega sprint vyhrát. Matematickou jistotu titulu mu zajišťovala i osmá příčka, pakliže by Mexičan obsadil třetí a horší místo.
To se nakonec nestalo, neboť se třiatřicetiletý rodák z mexické Guadalajary vyautoval už v 11. kole, kdy s ním kolidoval Esteban Ocon (Alpine) a Nico Hülkenberg (Haas), následkem čehož musel Peréz ze závodu odstoupit. Přesto dvojnásobný mistr světa neponechal nic náhodě a v cíli se vklínil mezi piloty McLarenu, přičemž se z prvního vítězství radoval nováček Oscar Piastri, zatímco týmový parťák Lando Norris dojel třetí.
Max Verstappen a ti druzí
Přestože Max Verstappen získal svůj třetí titul mistra světa zcela unikátním způsobem, nebyl prvním jezdcem, jenž se radoval z vítězství v šampionátu již v sobotu. Před ním se to podařilo následující pětici:
Juan Manuel Fangio
V padesátých letech minulého století byla formule 1 na začátku své existence a první opravdovou hvězdou tohoto sportu se stal Argentinec Juan Manuel Fangio. Svůj třetí titul mistra světa z celkových pěti vybojoval v roce 1955, když dojel druhý za vítězným Stirlingem Mossem v GP Velké Británie, která se až do roku 1970 konala právě v sobotu. Argentinská legenda původně po dojezdu nevěděla, že potřetí ovládla šampionát, neboť do konce sezóny zbývaly ještě tři závody. Ty však byly zrušeny po nechvalně známé tragédii v Le Mans (Pierre Levegh tehdy při havárii zabil kromě sebe i 83 diváků), a proto nebylo v sezóně k dispozici dost bodů na to, aby ho někdo dostihl.
Jack Brabham
Jack Brabham byl druhým pilotem v historii, který se radoval z titulu již v sobotu. Stalo se tak 12. prosince 1959 při Grand Prix Spojených států na Sebring Raceway. Australan v tomto závodě předvedl srdnatý výkon, když mu došlo palivo a on fyzicky dotlačil svůj Cooper T51 do cíle na čtvrté pozici. Zajímavostí je, že jeho Cooper byl prvním vozem s motorem vzadu, jenž vyhrál šampionát.
Graham Hill
Hillové se stali první rodinou, ve které se z titulu radoval otec i syn. Damon Hill ovládl formuli 1 v roce 1996 a táta Graham vyhrál své první mistrovství v roce 1962. Titul si zajistil vítězstvím v posledním závodě sezóny na okruhu Prince George Circuit ve východním Londýně v rámci GP Jihoafrické republiky, jenž se konal, jak jinak, v sobotu. Graham Hill tehdy s humorem sobě vlastním uvedl, že vyhrál především proto, aby ušetřil organizátory dilematu, zda se po dojezdu více věnovat vítězi závodu, nebo novému mistrovi světa.
Keke Rosberg
Keijo Erik Rosberg, jehož zná celý svět pod přezdívkou „Keke“, vybojoval svůj jediný titul mistra světa v roce 1982, přestože v tomto ročníku vyhrál jediný závod a společně s Mikem Hawthornem (šampion F1 1958) drží tento nepříliš lichotivý primát. K celkovému prvenství mu stačilo páté místo v americkém Las Vegas, které bylo již druhý rok po sobě dějištěm sobotního a rozhodujícího zápasu o titul.
Keke tímto vítězstvím vytřel zrak novinářům (zejména těm britským), kteří ho považovali za nepříliš talentovaného závodníka, a proto měl s nimi dlouhodobě špatné vztahy. O tom, že nějakou dávkou talentu oplýval, svědčí i jeho syn Nico Rosberg, jenž vyhrál šampionát v roce 2016 (shodou okolností Max Verstappen v této sezóně zaznamenal své první vítězství ve F1) a narušil tak hegemonii svého týmového kolegy z Mercedesu Lewise Hamiltona.
Nelson Piquet
Brazilský šampion je specialistou na bizarní vítězství, neboť ani jeden ze svých tří titulů nezískal v neděli. Zatímco si svá prvenství z let 1981 a 1983 zajistil jako všichni výše zmínění v sobotu, za zmínku stojí ročník 1987. V této sezóně dominovaly vozy Franka Williamse a Nelson se celý rok přetahoval o primát s týmovým kolegou Nigelem Mansellem.
O titulu nakonec rozhodla předposlední velká cena, jež se jela v japonské Suzuce. Piquet dorazil do země vycházejícího slunce s 12bodovým náskokem na Brita. Žádné drama se ale nekonalo, neboť Nigel Mansell pohřbil veškeré své naděje už v pátek, když v kvalifikaci těžce havaroval a se zraněním zad byl převezen do nemocnice. Tato zdravotní indispozice mu zabránila startovat nejen v Suzuce, ale i v posledním závodě v Adelaide, takže titul spadl do klína Brazilci. Zajímavou paralelou pak zůstává, že Nelson Piquet má dceru Kelly, jejímž současným přítelem je právě Max Verstappen.
